Pokud se domníváte, že je vrtulník vynálezem dnešní, nebo nedávné doby, tak se mýlíte. První vrtulník poháněný plachtami byljiž ve staré Číně. Byla to prý sice jen hračka, ale byl to vrtulník. Hodně podobnou věc popisoval například i pan Leonardo da Vinci, nebo pan Jules Verne.
Úplně první stroj hnaný lidskou silou navrhl Slovák, ale jeho prvenství uznáno nebývá, protože došlo k nějakým potížím v administrativě.
Ale dosti historie. Nahlédněme do současnosti. Těžko říci, který stroj je nejmodernější, protože sotva tento opustí továrnu, už se mu záda dere další, vybavený zase o něco lepší technikou.
My si můžeme jen říci, že opravdu moderní stroje jsou z řady Eurocopter, například EC 135.
Vrtulníky se dělí podle několika různých pravidel, nás však zajímá váha. Tak tedy podle váhy se dělí na
· ultralehké
· lehké
· střední
· těžké
· super těžké
Vrtulník MIL MI-26, jehož se článek týká patří do poslední kategorie. Má několik rekordů, o kterých si přečteme za chvíli.
Tento obří stroj vznikl, jak jinak že, v armádě. Jeho prvotní určení bylo k převážení tanků, nebo jaderných střel. Prostě vojenské techniky. Pokud šlo o vojáky, bylo potřeba, abych se jich tam vešlo co nejvíce. Podařilo se. Jen tak na okraj, jednoho dne se do něj nacpalo dvě stě dvacet šest parašutistů a pak provedli rekordní seskok, co do počtu lidí z jednoho vrtulníku.
Další rekord je v tom, že jde o sériově vyráběný stroj. Vyváží se do všech států, které na to mají.
A ještě technické parametry. Jeho délka je čtyřicet metrů, výška přes osm. Jeho pohyb zajišťují dva motory Lotarev, každý s výkonem přes jedenáct tisíc koní. Dosáhne rychlosti skoro tři sta kilometrů v hodině a může vystoupat až do šesti a půl kilometrů výšky.
Vedou se řeči, že prý o něj projevuje zájem i čínská armáda. Jeho budoucnost je tedy zajištěna.